Garmin EPIX PRO 51mm, druhá generace EPIXů s ultravýdrží

 

AMOLED displej-žhavé téma pro spoustu diskuzí. 

Na facebookových diskuzích a pod různými články a recenzemi se často řeší výdrž hodinek s AMOLED displejem. A tak jako jedna skupinka je zarytým odpůrcem tohoto displeje a zdůvodňuje to tím, jak málo s ním hodinky vydrží, že se musí pořád nabíjet a přidávají svoje poznatky o tom jak modely z řady Fenix nabíjí 1-2x do měsíce, tak druhá skupina je nadšená. Nadšená z toho, že konečně na displeji všechno vidí a že ty hodinky vydrží. Sám EPIXY ve velikosti 51mm, tedy té největší používám už přes půl roku. A tak si troufám tvrdit, že můžu hodnotit. Díky tomu, že mým koníčkem je běhání dlouhých tratí, mám s nimi absolvováno hodně opravdu dlouhých aktivit a mám relevantní výstupy k výdrži. To stejné i u dalších modelů z dílny Garminu. Ať už se jedná o řadu FENIX, Forerunner nebo třeba ENDURO. 

Poslední akce kterou jsem s nimi absolvoval byla 24 hodinovka na Kladně. Tedy slovy člověka nepolíbeného ultramaratonem-křečkování do zblbnutí. Principem této hry je uběhnout na kilometrovém okruhu co nejvíc. Při takovém závodě se u hodinek perfektně proklepne hned několik parametrů. Nejen schopnost výdrže ale také schopnost GPS-jak přesná je. Protože pokud trasu absolvujete z bodu A do bodu B, pak je pravděpodobné, že případné odchylky a nepřesnosti v záznamu GPS nebudou tak zřetelné. Pokud ale 24 hodin kroužíte na malém kilometrovém okruhu pořád dokola, pak jsou chyby, ústřely GPS a nepřesnosti v měření vidět parádně.  

A jak si tedy EPIX PRO 51mm vedl?

Režim GPS byl nastaven prvních 6 hodin na Multiband a potom jsem přepnul na Autoselect. 

Což znamená, že jsem nechal hodinky v režimu, kdy si sami nejoptimálnější příjem signálu GPS v závislosti na prostředí. Pokud potřebují, spustí nejpřesnější příjem GPS(Multiband), pokud to situace umožňuje, pak sníží třeba až k samotnému systému GPS.  V grafu spotřeby se změna GPS v podstatě ani neprojevila. Co je tam ale pěkně vidět, to je výkyv někde po 13 hodinách závodu. To jsem totiž musel navštívit Toitoiku a použil jsem LED svítilnu v hodinkách, která s grafem trochu pohnula :)

Režim displeje byl nastaven na „vždy zapnuto“.

Znamená to, že displej byl aktivní a rozsvícený po celou dobu záznamu aktivity, tedy 24 hodin. Byl nastavený na tak, aby při gestu zvednutí ruky zvýšil jas a stejně tak při všech alarmech a upozorněních-třeba při odpípnutí okruhu.

Režim snímače srdečního tepu byl aktivní.

EPIXY po celý závod měřili tepovku z optického snímače. A musím říct, že nový snímač ELEVATE5 je opravdu perfektní. Žádné jiné hodinky mi neměřili z ruky optikou tep tak dobře a přesně jako nová řada EPIXů. 

Výsledek?

Baterie byla na startu závodu na 97% a po ukončení v hodinkách zbývalo ještě 54%. Průměrná spotřeba na hodinu tedy vychází na 1,77% a EPIXY by v tomto režimu dokázali zaznamenávat cca 56 hodin. 

Spotřeba EPIX PRO 51 mm - klikni pro zvětšení

Pro porovnání nabízím záznam z identického okruhu na Kladně z hodinek Fenix 7x, který jsem pořídil v roce 2021. Zde byl nastaven režim GPS na Multiband a tepovku jsem bral z hrudního pásu. Baterie měla na startu 91%, v cíli po 24 hodinách pak 28%. Spotřeba tedy vychází na 2,59% na hodinu a Fenix by vydržel okolo 38 hodin záznamu. 

Spotřeba Fenix 7x - klikni pro zvětšení

Úvahu a tom, které jsou tedy lepší nechám na každém zvlášť. Je jasný, že pokud budu oboje používat jen jako hodinky, ze kterých si přečtu kolik je hodin a na nic jiného je nepoužiju, pak Fenix vede. Pokud ale budu pravidelně sportovat a hodinky k tomu využívat, tak pak má EPIX PRO 51mm opravdu ve spotřebě navrch. Mám dost i jiných záznamů, kde je jednoznačné, že ve stejném nastavení mají velké EPIXy menší spotřebu při aktivitě než Fenixy. Proč? Protože mají kapacitu baterie 660mAh oproti 534mAh u Fenixu 7x. A to se prostě někde projevit musí. 

A jestli se k tomu dokopu, tak napíšu i porovnání pro Forerunner 265 a Forerunner 965. Oboje jsem také použil při aktivitách v délce okolo 10 hodin, s různými nastaveními, takže by mohlo být pokračování. 

A pokud by si někdo chtěl obě zmíněné aktivity prošťourat v DC analyzeru tak tady jsou odkazy:

EPIX 51mm https://analyze.dcrainmaker.com/#/public/675fa5ba-98c6-467e-5607-bfab4e8906aa

Fenix 7X https://analyze.dcrainmaker.com/#/public/f8edf2cb-46cc-42db-6906-828107c3c69b

A jestli už po nich toužíte tak moc, že je chcete koupit, tak se za mnou stavte v mojí  běžecký speciálce KOBRAS RUNLAB. Prohlídnete si je, pokecáme a třeba si je i odnesete. A když ne, tak aspoň budete vědět, že tuhle věcičku nepotřebujete.

Nový GARMIN EPIX a FENIX 7

 Přes dva roky čekání je u konce. Ale že to trvalo, co? A vyplatilo se čekat? Určitě. Vyplatilo se to pro každého. Ten kdo čekal, že cena řady Fenix 6 půjde dolů tak se dočkal, ceny za modely řady Fenix 6x u nás v RUNLABu atakují 13.790kč, menšího bráchu Fenix 6 pak máme i za magických 9.990kč. 

A ti co se těší na to, až na ruku nasadí novinku Fenix 7, tak mají Vánoce právě teď. 

Dnes byla představena nejen kompletní řada FENIX 7, tedy tři velikosti 7s, 7 a 7x. Světlo světa totiž spatřila i novinka Garmin EPIX. On je to vlastně EPIX2. Původní EPIX, to byl velmi specifický model-první s TOPO mapou, první s dotykovým displejem.  Na to, jak revoluční to byl produkt se moc neujal a inženýři ho dali k ledu. Současný EPIX je ale něco zcela jiného.  Je to v podstatě FENIX 7 s AMOLED displejem. Co si pod tím představit? Pokud znáte klasický displej na sporttesteru (řada Fenix, Forerunner nebo i třeba nějaký Polar nebo Suunto), tak tohle je jiná liga. Jedná se o displej jak na mobilu. Nebo třeba jak na klasických smartwatch typu Applewatch případně nějaký Huawei, Samsung a podobně. Tam bych ale s tou podobností skončil. 

Díky celé této divné covidové době, kdy se celý svět tak trochu na chvíli zastavil, pořád něco chybí a na něco se čeká, tak i Garmin odložil všechny prezentace novinek. A tak se předpokládalo, že Fenix 7 bude v červenci 2021, pak v září, pak na Vánoce. A ono prd. Na jednu stranu to bylo pořád nějaký čekání, na tu druhou stranu to ale mělo velkou výhodu. Díky tomuto posunu se totiž hodinky a jejich dotažení jak po SW tak i po HW stránce dostali tam, kde je uživatelé chtějí mít. Tedy hotový produkt. Žádná betaverze, kterou výrobce odlaďuje na zákaznících. 

Nemá smysl tady vypisovat technické parametry a další věcí patřící k recenzím, kterých se na webu objeví spousta. Tohle je takové krátké shrnutí dojmů z dlouhodobého používání v praxi. A také možná zjistíte, že tak jak jsem v průběhu testování měnil svůj postoj k EPIXu já, změníte ho i vy.

EPIX

Když jsem poprvé dal na ruku EPIX, byl to takový ten moment WOW. Ten displej je prostě krásný. Bez diskuze. Oči  zvyklé na klasiku u Fenixe najednou čumí. 

EPIX, Fenix 7x, FR745

Ale: já jako sporťák přeci nebudu nosit tenhle displej, který patří do kategorie smartwatch. Pro mě je jen Fenix7x a hotovo. Takže  EPIX  skončil v kapse, v šuplíku, ležel na  stole…a používal jsem ho jen při aktivitách s GPS pro porovnávání k Fenix7. Moje hlavní hodinky byl celou dobu Fenix7x. Ono taky na začátku nebylo u EPIXu o co  stát. Displej nepracoval ideálně, výdrž baterie taky nebyla oslnivá. Ale…a tady se dostáváme k tomu, jak tomu dnešnímu představení pomohl COVID. Kdybych tohle  totiž psal v červenci 2021, tak bych asi mluvil trochu jinak. Teď je ale EPIX ten můj hlavní sporttester, který nosím v podstatě 24/7. A jediné, co jsem musel trochu překousnout je paradoxně ten AMOLED displej. Proč? Protože je tradicí, že pořádný sporttester přeci AMOLED mít nesmí. Jo, i já si to myslel. Teď už si to ale nemyslím. 

Ale teď už vidím tak trochu do budoucna a očekávám, že za 2-3 roky bude AMOLED standard u všech značek.  Garminu se povedl skvělý kousek hardwaru. Ten displej je totiž perfektně čitelný ve všech situacích, jak v místnosti tak i ale na přímém slunci. A při nijak drastické spotřebě. 

porovnání na slunci F7x(vlevo) a EPIX(vpravo)

Z mých testování mi pořád vychází, že při nastavení vteřinového záznamu GPS a trvale rozsvíceným displejem mi EPIX žere  okolo 3%  / hodinu. To máme nějakých 36 hodin. Když jsem zkusil variantu, že jsem displej nastavil na automatické zhasínání a rozsvěcel se pouze na gesto ruky, ukončil jsem test po 22 hodinách. Baterie za tu dobu klesla ze  100% na 76%. 4 dny jsem to zkoušet fakt nechtěl. Co z toho pro mě  vychází? EPIX zvládne všechny blbosti,  které jsem kdy běžel nebo mám v plánu ještě běžet. Hmotnost titanového EPIXe s textilním řemínkem je 53g, což je skoro tak jako některý z Forerunnerů, ať 745 nebo 945.

hmotnost 53g

FENIX 7x

Na první pohled klasika, která vychází z předchozí řady 6. Přesto je u řady 7x jedna věc, která je takovou pověstnou „Killer feature“ . LED světlo. Když  jsem to poprvé viděl, tak jsem si říkal: panebože, taková krávovina. Jasně že jsem to ale začal používat, ono je ve tmě lepší si svítit pod nohy když jdete v noci na záchod. Ale to nejlepší využití jsem pochopil až po velmi dlouhé době. Jak se totiž začalo na  podzim dříve stmívat, moje tréninky se posunuli do časů, kdy už je potřeba brát sebou čelovku, blikačku a tak. A tady se ukázalo, jak dokonalá tahle fenixova LEDka je. Ona se totiž dá nastavit na režim kadence. A klidně jí i nastavit tak, že se po západu slunce automaticky spustí. Takže si běžím, začíná se stmívat, čelovka  samozřejmě leží doma….a Fenix7x mi  na zápěstí spustí blikačku. Každý druhý krok blikne dopředu bíle, každý čtvrtý pak dozadu červeně. Naprosto dokonalý. Mám vyzkoušeno, že je s tím člověk perfektně vidět pro cyklisty, auta nebo jen další chodce/běžce. Jasně že to čelovku nenahradí. Ale možná vám to zachrání život, protože vás nikdo na silnice nepřehlédne. 

K výdrži na baterii bude určitě postupně sepsáno tisíc recenzí. A  já věřím, že všechny budou pozitivní. Protože baterka ve FENIX 7x je taková, jaká u Garminu ještě nebyla. Zatím kralovalo Enduro s 80 hodinami. Fenix 7x vydrží na GPS 90 hodin, pokud bude na dostatečném slunci aby solar něco dobil, pak počítejte s časy okolo 130 hodin(ale jak uvidíte dále, na mém testování by vydržel i 150 hodin).  A pokud na nich zapnu super přesnou dvoupásmovou GPS(a to  myslím fakt super přesnou, viz.dále), tak je výdrž okolo 40 hodin. A při použití jako chytré hodinky je budete nabíjet jednou za měsíc, v úsporném režimu pak po 3 měsících. To celkem jde, ne? 

Solární panel je o dost větší  než u předchůdce Fenix 6x. To je na jednu stranu perfektní pro dobíjení, na druhou stranu je ale kolem displeje solární panel dost rušivým prvkem. Aspoň pro moje oči. Ale účel světí prostředky. 

Tady je pro porovnání spotřeba Fenix 6x při Spartathlonu 2019 (jedná se o závod na 246km, čas běhu je okolo 23hodin) a níže Fenix 7x při stejném závodě 2021. Oba roky svítilo celkem slušně slunce, takže solar mohl pracovat. Je pěkně vidět, že Fenix 6x klesal z 96% až na 54%. Na grafu spotřeby se slunce skoro neprojevilo.

Fenix 7x spadl z 97% na 73% a v  první polovině závodu, kdy na něj  svítilo slunce a solar tak mohl pracovat měl spotřebu 1% za 1,5-1,75 hodiny. Pokud by na něj tedy takhle svítilo pořád, vydržel by minimálně 150 hodin. 

Průměr za celý závod tak byl u Fenix 6x 1,71% za hodinu, u Fenix 7x pak 1,02% za hodinu. 

Fenix 6x

Fenix 7x

Co ještě se u EPIXu a FENIX7 objevilo a stojí za zmínku? Dvě zásadní věci. Super přesný snímač GPS a pak dotykový displej. 

DOTYKOVÝ DISPLEJ

Garmin si jí už vyzkoušel na několika modelech, vesměs ve fitness řadách. Teď tuto volbu přidal do vlajkové lodi. A musím říct, že to funguje skvěle. Ze začátku testování jsem měl dotyk trvale vypnutý. Postupně jsem ale objevoval výhody. rolování ve widgetech nebo v menu je daleko rychlejší. Samostatnou kapitolou je pak tato funkce při použití mapy. Posunování mapy je naprosto plynulé, rychlé parádní, stejně tak zoomování. 

Díky možnosti různých nabíjecích profilů si může uživatel nastavit u které aktivity chce dotykovou obrazovku používat a kde ne. Kromě toho si může nastavit HOTKEY funkci a dotek zapínat a vypínat libovolně kdykoliv. I ten největší odpůrce časem uzná, že tohle je perfektní. O to se klidně vsadím. Pro začátek si třeba zkuste vytvořit nějaký nový profil aktivity a přejmenovat ho. V původním ovládání se název musel zadávat složitě rolováním. A teď? buď rolujete prsten a nebo zadáváte text tak jako kdysi na prvních mobilech. Super přesné a rychlé. 

GPS

Do verzí Sapphire je standardně osazován GPS čip, který umožňuje  příjem signálu v režimech GPS, GNSS a Multiband.  Poslední volba je nastavení, kdy se jedná o opravdu velmi přesné zaznamenávání polohy i v komplikovaném terénu nebo třeba ve městě mezi domy. Pokud tohle nastavení použijete třeba na běžeckém oválu, poznáte ve které dráze jste běhali. Tady je  obrázek z našeho ministadionku, který měří jen 250m a má 4 dráhy. Šířka dráhy je cca 1,2m. Chvilku jsem běhal ve čtvrté dráze a pak v první. Vzdálenost  běžeckých stop v reálu je tedy cca 3m.  Pro porovnání je vidět i záznam s nastavením GPS z Forerunner 745.

A ještě jeden záznam, tentokrát ze závodu  na 100km v Plzni, kde je vidět porovnání na hodinky Garmin Forerunner 945. Černá čára je 40 okruhů měřených Fenix 7x, ten zbytek jsou dvoje různé Forerunner 945.

Kromě toho všeho se do nových modelů dostalo ještě spousta dalších funkcí, které někdo využije víc, někdo míň. Měřák STAMINA vám bude na základě historických hodnot z tréninku při aktivitě ukazovat, kolik toho ještě zvládnete. To pro mě tak moc dobře nefunguje, protože třeba na 24-hodinovce na Kladně mi STAMINA „zdechla“ po cca 10 hodinách ale já se pohyboval ještě dalších 14 hodin.

Dobrá funkce je ale rozdělení běh/chůze/zdržování-tak hezky vidím, kolik času promrhám při závodě na občerstvovačkách. V grafu je pak po rozkliknutí perfektně vidět i doba jednotlivých zastavení. Jednoduché, přesné.

 

KTERÉ VYBRAT?

Jo, tak to je těžká volba. Je mi jasné, že stejně jako já bude uvažovat i spousta těch, co na ně čekají. Vezmou něco z řady Fenix 7. Ale postupně budou pokukovat po EPIXu a jejich příští hodinky už budou z řady EPIX. Ti co se toho nebojí a risknou to rovnou, vezmou EPIXe. A chybu neudělají. Tohle je stejně budoucnost. Takže FENIX7 bude pro většinu poslední model s klasickým MIP displejem. 

FENIX7 se bude prodávat sám, je to klasika. Já ale vím, že kdo zkusí EPIX, ten už se k Fenixům nevrátí. I když: ta LED svítilna na FENIX 7x… to  je něco, co mě pořád nutí po sedmičkách pokukovat. 

PROČ SI JE NEKOUPIT?

Jednoduše proto, že žádné hodinky z nikoho lepšího sportovce neudělají. Za nikoho nezhubnou, nikomu neodběhnou závod. A pro 99% těch, co si je kupují by klidně stačil i ten nejjednodušší sporttester za 3 tisíce. Mě nevyjímaje. 

PROČ SI JE KOUPIT?

Protože jsou fajn. Protože toho umí tolik, že může člověk každou chvíli objevit novou funkci. Protože je prima si někdy udělat radost. Obzvlášť v dnešní době.   A je taky pravdou, že takováhle nová hračka podporuje každého v tom, aby víc sportoval. Jak dlouho Vám to vydrží, to už je jen na Vás. 

Díky že jste dočetli až sem. 

Pokud zjistíte, že je potřebujete, můžete si je třeba koupit u mě v RUNLABu. Buď po e-shopu FENIX7 tady nebo EPIX tady. Nebo se zastavte naživo, máme k vidění na prodejně.

KOBRAS RUNLAB je můj běžecký obchod, kde mám jen věci, které jsem vyzkoušel sám na sobě a kterým věřím. Od fuseklí, sportovní výživy až třeba po hodinky GARMIN.

 

TACX Neo Bike

Tacx je jeden z výrobců cyklistických trenažerů, kteří pokrývají segment trhu od nejnižších  modelů až po špičkové trenažery vhodné i do laboratoře pro zátěžové testy nebo profesionální závody ve virtuálních aplikacích (o die-hard trénincích nemluvě). V dubnu roku 2019 došlo k akvizici firmy Tacx se společností Garmin, čímž Garmin obsazuje další část trhu. Přeci jen - značky jako Wahoo se od výroby trenažérů posouvají k vývoji cyklopočítačů a Garmin v tomto směru nechce zaspat. Navíc, Tacx je ve světě trenažérů ikona a spojení s Garminem je velmi slibný krok budoucím, zajímavým produktům.

Dostal jsem možnost vyzkoušet nejlepší trenažer Tacxu,  a to model Tacx Neo Bike Smart. Důvod srovnání s Veyronem je evidentní - Neo Bike je stejně jako Veyron jeden z nejlepších sériově vyráběných produktů ve svém oboru, dostupný pro volný trh. A stejně jako Veyron není snadno k sehnání.

Ano, samé nadšení a chvála a vy zatím nevíte, proč byste měli vysolit téměř 70 tisíc za kolo, na kterým se po hodinách dřiny nepohnete ani o milimetr?  Velmi dobrá otázka, na kterou proti mým zvyklostem vysypu do článku pár technických informací. Ty lze najít i na internetu, ale v zápětí tyto informace přetransformuju do praktických poznatků a zkušeností z provozu.

Co je Neo Bike Smart?

Neo Bike Smart je cyklotrenažer. Chytrý cyklotrenažer. A ... jak se pozná chytrej od „blbýho“?

Tak pojďme si představit klasický „sušák na prádlo“ (rotoped, který známe dneska - pedály, kliky, něco odporového, mučírna na zadek (rádoby pohodlné sedlo) a „odkladač na ruce“ (řidítka, která nikdy nezatáčí a nemají jinou funkci než připomínat řidítka - čím větší, tím více prádla se na ně vejde).

A teď vezmeme ten sušák na prádlo a začneme jej předělávat:

1. Základna - komplet předělána. 4 nohy, které při montování vypadají chabě jsou v reálu neskutečně pevné a ty "šroubky", o kterých jsem při montáži pochyboval, je držej a nehnou se ani o vlásek. Nohy mi připomínají klasickou „kozu“ na řezání dřeva. V reálu ale jsou nohy Neo Bike super - drží váhu kola i jezdce, aniž by se to projevilo na stabilitě.
2. Konstrukce a těžiště Neo Bike jsou vymyšleny tak, aby kolo zabralo co nejméně prostoru a tak, ačkoliv se Neo Bike zdá velký, v reálu zabere méně místa než jakýkoliv cyklotrenažer s upnutým kolem.
3. V zadních nohách jsou válečky, na kterých po zvednutí přední části Neo Bike můžete relativně pohodlně s kolem odfrčet do jiné místnosti.
4. Konstrukce Neo Bike celkově je vyvedena tak, aby nebylo nutné dávat pod kolo tlumící podložku - i tak je totiž kolo tiché, ale hlavně - nepřenáší skrz konstrukci do podlahy téměř žádné vibrace - rozhodně ne ty, které by rušily sousedy. A ne, nemáte doma také takový přístroj, pokud ovšem nemáte něco podobného od konkurence - například Wattbike (a i tak si nejsem jistý, zda je konkurence tak tichá). Zkrátka kdo nezkusil na vlastní kůži, neuvěří.
5. Tělo trenažeru je kompaktní ... ale kvůli stabilitě je těžké „jak kráva“ s prominutím. To je dáno technikou, která je uvnitř.
6. Sedlo a řidítka jsou plně nastavitelné - horizontálně i vertikálně. Je určitě vhodné při montáži vyměnit imbusy za šrouby s rychloupínací pákou. Imbusy slouží jen k tomu, aby bylo balení kompaktní a aretovaly se pohyblivé části posuvu sedla a řidítek.
7. Na řidítkách sice prádlo věšet lze, ale u Neo Bike jsou i brzdové páky, na kterých jsou z vnějšku mikrospínačová tlačítka řazení přesmykače a přehazovačky.
8. Z vnitřní strany jsou pak na brzdových pákách malé modré tečky -  těmi ovládáte simulaci sklonu pro jízdu z kopce nebo do kopce - buďto přidáváte odpor anebo naopak dáváte setrvačníku pokyn, že má z kopce točit i bez šlapání (zjednodušeně).
9. Páky mají ale i reálnou funkci - brždění. Wow. Sice nevím proč - jediné využití jsem našel, že se tím setrvačník zastaví o trochu rychleji a „zabijete cvrčka“. Nicméně si dokážu představit simulátor XC závodu, kde simulovaný sjezd po blátivém kopci může skončit při vysoké rychlosti pádem, a tak musíte brzdit. O takové aplikaci jsem sice osobně neslyšel, ale bylo by to opravdu už hardcore :-)
10. Funkce řidítek ale nekončí. Je na nich konstrukce s:
• „odkládací“ miskou pro mobil nebo hodinky, nebo cokoliv
• Displej s provozními údaji o průběhu aktivity
• Držák na tablet s možností uchycení tabletů různých úhlopříček
• 2 polohovatelné větráčky
• Skrytým pokladem jsou pak 2 USB porty, do kterách můžete píchnout mobil i tablet a z kola pak nemusíte slézat hodně dlouho*
11. * dlouhé setrvání na kole je umožněno mimo jiné i takovými maličkostmi, které TACX dodává, jako je například:
• Tacx bidon :-)
• Košík na bidon
• Tacx ručník (taková dlouhá úzká nudle, abdsolutně dokonalá na ježdění na trenažeru - je vidět, že i „švadlena, co to navrhla“ má zkušenosti s jízdou na trenažeru
• Tacx „potítko“ - meshový kryt pro pohlcování kapajícího potu natažený mezi řidítky a sedlem.
12. Aby byl Neo Bike opravdu dokonalý a vytěžili jste z něj maximum, musíte do jeho zadní stavby mezi nožky (ano, do zadku trenažéru :-) píchnout napájení. Sice Neo Bike funguje i bez napájení, ale pak nefunguje setrvačník pro simulaci jízdy z kopce. (USB porty bez napájenítaké půjdou - jen musíte šlapat).

Co Tacx Neo Bike nemá v základu jsou pedály, takže máte standardně jen kliky, do kterých našroubujete své pedály a k dispozici jsou redukční vložky pro 170, 172.5 a 175 mm.

Neo Bike se z poměrně malé krabice (na to, co v sobě skrývá) musí sestavit dle návodu ala Ikea. Dokonce máte k dispozici i imbusy a šroubky v pytlíku. :-)

Neo Bike v tabulce - pro technokraty

Hmotnost balení Tacx Neo Bike je 50kg (balení je těžší - dle infa od zástupce Garminu, který Tacx distribuuje v ČR je to 70kg, ale ověřeno to nemám, jelikož jsem byl rád, že jsem s tím dokázal sám šoupat po zemi). Každopádně to z obchodu asi sami odnesete, ale "ve dvou se to lépe táhne". Brzdu rotoru zajišťuje 32 neodymiových magnetů. Řazení - žádné - respektive elektronicky řízená pohonná jednotka. Virtuální přesmykač a kazeta - individuálně konfigurovatelné až 3x12, přesmykač lze nastavit v mobilní aplikaci od 22 po 53 zubů, kazetu 11 až 40. Neobike navíc při změně řazení simuluje rázy - stejně jako reálné kolo je dobré neřadit v záběru, kde jsou rázy větší i na tomto trenažeru.  Maximální výkon (při 40km/h) 2200 Wattů Maximální stoupání 25% Simulace sjezdu - ano Max. torq 85Nm Max.brzdná síla 250 N Virtuální fly-wheel (pro simulaci realistické zátěže jízdy v závislosti na faktorech jako je stoupání, klesání v kombinaci s rychlostí a váhou jezdce) Není nutná kalibrace Komunikační protokoly ANT+FE-C, Bluetooth Smart Výstupy kadence, výkon, rychlost Přesnost <1%

Tabulky nejezděj ...

... a tak co ty věci výše znamenají v praxi?

To je přeci jednoduchý - nasednout a ... aha ... nejdřív sestavit. Podle návodu ala Ikea (doslova) se lze se stavbou poprat za 20-40 minut podle šikovnosti. Nutno podotknout, že nepočítám boj s krabicí a pokud ji chcete ještě někdy použít, dostat z tý škatule 50kilo v polystyrenu s tím, že se to zasekává o díry s úchyty pro ruce zabere nějaký ten čas navíc.

Tak rychle postavit ... a je to. Stavbu zvládne v pohodě jeden člověk.

A teď hop na kolo a ... woooow .. to TICHO! Přidej! Ticho! Přidej ... hekání a ... ticho. Přidej ... konečně něco vrčí ... aha - větráky.

opravdu tichý trenažér

a pro srovnání trochu jízdy na klasickém tyklotrenažeru - jde o zvuk-hluk - Toto s Neo Bike nezažijete

První protočení nohou je super. Ale něco chybí. Určitě si stáhněte Tacx Utility (Android, Apple). Zkušenější borci hned přenastaví přesmykač a kazetu podle potřeby. Já hlavně doporučuju nechat zkontrolovat poslední verzi firmware, případně updatovat a hlavně nastavit hmotnost jezdce a vašeho kola, abyste měli simulaci realistickou.

nastavení simulace jízdy po různých površích

konfigurace převodníku a kazety

můžete zapnout i ANT+ protokol - v případě, že chcete mít více zařízení "na příjmu" dat z trenažeru

V možnostech nastavení Neo Bike můžete testovat funkčnosti kola - od simulace stoupání, klesání po různé povrchy i jejich „intenzitu“ (malé kostky, velké kostky, přejezdy přes dřevěné pražce na mostech apod. Také lze nakonfigurovat jak se budou chovat větráky - zda budou reagovat na rychlost, kterou „jedete“, wattový výkon, váš srdeční tep anebo budou mít konstantní výkon, který můžete řídit manuálně. V létě asi využijete plný výkon stále, jindy nejspíš dynamický výkon dle rychlosti. 

Nejen hardware

Software je podstatnou částí výbavy. Jedna věc je mít doma super trenažer (vlastně jakýkoliv) a druhá je na něj mít motivaci pravidelně chodit trénovat. K motivaci slouží v našem případě virtuální svět plný pěkných kraji, ale i závodů, anebo tréninkových jednotek s kamrády za jakéhokoliv počasí.

Tacx dodává v balení Neo Bike vouchery na Zwift a Tacx training app na 1 měsíc zdarma pro každou aplikaci. 

Poznatky - Neo Bike v praxi

Když nebudu vysvětlovat jako James May z Top Gearu ty technické nesmysly, převedu to raději na praxi - Neo Bike můžete sice „načapat na švestkách“, když na něj přiděláte pedálové wattmetry, takže se hodnoty budou trochu lišit, ale v praxi pro dlouhodobý trénink na tom nesejde, jelikož jezdíte na jednom trenažeru. Je to zástupce nejvyšší řady trenažerů, které známe a dokáže hlavně simulovat strmější stoupání. Co to znamená? Pojedete závod v horách a šlapání do pedálů ztěžkne ... podstatně ztěžkne. Vrabčáci s tenkýma nohama se mohou dokonce zaseknout na místě. Tam, kde jiné trenažery končí u simulace 6% stoupání ... nebo 15%, tam Neo Bike pořád trápí svého jezdce a “háže mu klacky pod nohy” formou rostoucího odporu. 

Je to znevýhodnění pro závodníka v Rouvy nebo Zwiftu? Není. Jde o to, že aplikace pro virtuální ježdění ví, jaké jsou možnosti konkrétního trenažeru a do Neo Bike pošle prostě „stoupej na 20% kopec“, zatímco do méně zdatného trenažeru (která má např. max. sklon 10%) toto poslat nemůže a jednoduše vám zkrouhne správným poměrem ke konkurenci rychlost. V reálu jsou tak jezdci co do stoupání a úsilí na tom dost podobně, ale Neo Bike jezdec jede jízdu blíže reálitě.

V čem je ale Neobike znevýhodněn je dáno jeho přesností a spolehlivostí. Přenášená síla je velmi blízko senzorům a tak je ztráta minimální - to je jedna z věcí, proč je tak přesný. Proti trenažerům s uchycením celého kola, kde je vyloženě řetězec mechanických přenosů, než se dostane vaše úsilí k senzorům, je zdráta větší a tak může dojít například k tomu, že v závodě budete s horším trenažérem zvýhodněni a i s menší výkonností budete prohánět zdatnější kamarády. 

Propojení a virtuální trénink

Zatímco na hloupém trenažéru nebo rotopedu se za jízdy obvykle sledují hodinové seriály, na chytrých trenažérech, včetně Neo Bike dostává jízda absolutně jiný rozměr v okamžiku, kdy trenažér propojíte se světem virtuálních tréninků a závodů.

A právě „propojitelnost“ je zde velmi důležitá. Když absolvuji jízdu, závod nebo trénink na kole, samozřejmě ji chci mít zaznamenanou v tréninkovém deníku tak, jako všechny ostatní sportovní aktivity. Tacx obecně umí pracovat s protokoly ANT+ i BT, ty zajišťují předání dat o jízdě do telefonu, tabletu, počítače nebo kompatibilního sporttesteru. A zde je velká výhoda spojení Tacx a Garmin. Chytrý Tacx trenažér se chová jako soubor externích čidel, která jsou připojitelná k chytrým Garmin hodinkám nebo cyklopočítačům. Garmin sporttestery připojují Tacx trenažér přes ANT+ komunikaci, zatímco telefony/tablety/počítače přes Bluetooth.

Negativní vlastností Bluetooth připojení je, že jakmile přes Bluetooth propojíte trenažér například s telefonem, už Bluetooth nepoužijete pro další připojení. Bluetooth je totiž po dobu aktivního připojení uzamčené pro další párování. Naštěstí je k dispozici ještě bezdrátové připojení ANT+. K Tacx trenažéru, který je spojený s telefonem/tabletem/počítačem, který ho řídí a promítá trasu nebo trénink, můžeme tedy bez potíží současně připojit hodinky nebo cyklopočítač právě přes ANT+. Takové připojení navíc ANT+ komunikaci neuzamkne a teoreticky je možné současně připojit více ANT+ sporttesterů najednou. K čemu je to dobré? Tréninkové aplikace pro chytré trenažéry mívají své tréninkové deníky, do kterých ukládají absolvované jízdy, ale kdo by chtěl druhý tréninkový deník, když máte všechny záznamy v jednom? Záznam jízdy na trenažéru přímo do Garmin hodinek nebo cyklopočítače zajistí automatický přenos zaznamenaných dat do Garmin Connect deníku.

Některé aplikace jde propojit s Garmin Connect i napřímo. Například Zwift lze propojit s platformami výrobců sporttesterů napřímo. Zwift vám dá například do Garmin Connectu podrobné údaje o jízdě, včetně převýšení, rychlosti, vzdálenosti a dokonce i záznamu trasy v mapě! Takže se kamarádům můžete pochlubit, že jste jezdili v New Yorku, Londýně nebo v apských kopcích. Bohužel se ale do Connectu ze Zwiftu nedostanou údaje o vyvážení levá, pravá noha, plynulost šlapání a především - tréninková zátěž, která se kalkuluje v hodinkách.

synchronizace ze Zwift vám tyto údaje nedá - sama je totiž navyhodnocuje (zatím). Proto doporučuji, nechat posílat údaje do hodinek (příklad jsou hodinky Garmin) a ty je pak v Garmin Connect zobrazí. Bohužel Polary toto vyhodnocení také nepodporují a Suunto jsem neměl v době testu k dispozici, ale nevýhoda je, že nelze připojit Polar a Suunto k trenažeru souběžně s Zwiftem - BT připojení se totiž naváže jen s jedním z těchto zařízení

bohužel neostrá fotka, ale takto by měl vypadat Zwift, když najde Neo Bike - modré senzory

Záznamy tréninků a současně tréninkové zátěže proto doporučuji vést na sporttesteru paralelně s tréninkovou aplikací. Odesílání a práce s daty je pak minimální, funguje to přesně tak, jako byste vyjeli na kolo ven.

Jediná chybka je, že sice Tacx říká, že není třeba jej kalibrovat - a ano, není to třeba. Pokud tedy jedete JEN s sporttesterem nebo JEN s aplikací pro virtuální závod. V případě, že jedete na obojím, zjistíte, že jsou zde rozdíly ve vzdálenostech a to třeba i v řádech prvních kilometrů při hodinové jízdě. Je to dáno tím, že Zwift a jiné aplikace přepočítávají údaje z kola dle toho, zda jedete z kopce nebo do kopce a tuto informaci pochopitelně nemají hodinky nebo cyklopočítač odkud dostat (jedete přeci na stacionárním kole). Metodou pokus omyl se dá ale zkalibrovat připojený rychlostní senzor v hodinkách tak,  aby vzdálenosti plus mínus seděly na metry a ne na kilometry. Stačí nastavit u čidla rychlosti obvod kola na manuální a zvýšit nebo snížit nastavenou hodnotu přibližně o tolik procent, o kolik se liší záznam mezi aplikací a sporttesterem (cca plus minus - pak už si hrajte jen s desítkami a jednotkami pro doladění).

Pokud nemáte chuť nebo náladu jet na kole podle aplikace pro virtuální jízdu, můžete sledovat údaje o jízdě na displeji nad řidítky. Pozor - údaje na displeji se vypnou, pokud napojíte na kolo BT aplikaci (buďto napárování na Suunto nebo Polar anebo aplikaci v tabletu nebo mobilu). Pak se na displeji promítá jen grafické znázornění převodů, abyste věděli jaký převod máte právě zařazený.

Co mě dostalo je LED podsvícení flywheel a podlahy pod klikami. Barva podsvětlení se mění s tím, jakou zátěž právě jedete - od modré přes filaovou do rudé. Barvy jsou závislé na vašem nastavení wattových zón. Pokud jedete na krev a upadáte do kómatu, kde nevidíte na displej sporttesteru nebo Zwiftu, tak vždy dokážete rozpoznat rudou záři pod vámi na podlaze, která je nejrudější při vysokých wattech.

Co nedoceníte, dokud o to nepřijdete?

Jízda na Neo Bike není jen o zátěži nebo tréninku, ale také o emocích. Nikdy bych netušil, jak je možné se na trenažéru vyřídit a jakou závislost je možné na trenažéru získat. První pocity z jízdy byly nepopsatelné, nečekal jsem, že se trenažér bude chovat jako opravdové kolo a podobné pocity se opakovaly po prvním přihlášení do virtuálního závodu. Na Neo Bike mě nadchla ještě jedna maličkost - je to trenažér, který je neustále připravený k jízdě. Stačí se během pár minut převléknout a během 5 minut je možné už být v efektivním tréninku. Díky nastavitelné geometrii se dá rychle přenastavit i mezi více jezdci. Doporučuji si pak zapsat hodnoty nastavení sedla a řídítek, abyste je znovu a znovu nenastavovali metodou pokus/omyl.

Když přesedláte z Neo Bike na jakýkoliv jiný trenažer, bude vám neskutečně chybět držák na tablet, USB porty a hlavně - větráky. Věřte mi, ty větráčky dávají takový výkon, že pod vámi i při dlouhé jízdě nebude kaluž potu - aspoň ne taková, jako by byla bez nich. Ano, lze koupit v elektru větrák za pár šlupek, ale už to není tak pěkné, estetické. Neo Bike je defacto takovým přenosným tréninkovým studiem a laboratoří.

Jediné, co mně trochu vadí je vedení kablíku k napájení USB portů z těla Neo Bike k USB rozbočovači. Přeci jen - prémiové kolo, vše je tip ťop a ... vpředu vám vede „houpačka“ z řidítek. Je to maličkost, ale jeden plast navíc by se určitě v ceně ztratil.

A pro koho to teda je?

Jestli jste soutěživej „škudlil“, který chce jen vyhrát, tak .. klidně kupte něco, čím vyženete i sousedovic myši ze špajzu. Neo Bike je pro vášnivé cyklisty, kterým je jasné, že koupě trenažeru s přímým pohonem (více o typech trenažérů zde) a kvalitnějšího kola ve výsledku vyjde i dráž, než Neo Bike.

Tacx Neo Bike je pro:

• Profíky a vrcholové jezdce
• Pro sportovní laboratoře
• Pro ty, kteří se chtějí účastnit pravidelně virtuálních závodů na stroji bez kompromisů
• Pro ty, kteří chtějí pohodlí a komfort a to i při dlouhých nebo intenzivních jízdách, protože toto je opravdu ten nejtišší a nejvýkonnější trenažer, který jsem viděl

Jediná nevýhoda (krom ceny) je, že ačkoliv je Neo Bike paradoxně kompaktní (nevypadá, vím, ale je to tak), není pak skladný, jako například kombinace Tacx Neo 2T s kolem - tento set lze rozebrat a uklidit. Neo Bike lze max. převážet. Anebo věnovat hodinu zpětnému složení do krabice, ale tento trenažér není jen na sezóní ježdění, ale na celoroční. Nemá smysl jej opětovně sklízet.

Pokud máte prostor, dobrého „sponzora“ a využití, tak do něj určitě jděte. Určitě neprohloupíte. Design je nadčasový a tak tichý, že můžete trénovat i v obýváku při společném sledování rodiného filmu v televizi.

A pokud jste už teď rozhodnutí, že tohle prostě fakt nutně potřebujete(a rozhodně to je logická a správná úvaha), tak koupit můžete tady: https://kobras.cz/produkt/tacx-neo-bike


Tady najdete detailní návod, jak si tuhle parádu postavit doma.

Fotogalerie. 

Podsvícení není jen u flywheel, ale i pod tělem Tacx Neo Bike, takže nemusíte po nocích jezdit úplně po tmě .

Autorem recenze je Michael Novák, náš věrný tester a spolupracovník RunLabu. RunLab.cz