úterý 23. února 2016

Sezona 2016 se hlásí. A co já? Jsem připravený?

S Tomem jsme si nějakou dobu docela rozuměli:)

Loni jsem se trochu namlsal. Loni jsem neodpočíval. Po loňských problémech jsem se rozhodl, že trochu upravím trénink a začnu zařazovat aspoň den volna každý týden. A jak to dopadlo? Po Spartathlonu jsem měl v plánu dlouhý odpočinek, aspoň 3 týdny. Bylo z toho 5 dní, ok. V listopadu jsem ale opět ve své dychtivosti vše zkusit a vše zvládnout viděl týpka, jak sedí v tureckém sedu, nohy vražený pod sebou, kolena skoro na zemi. TO CHCI!! To musím taky umět. No a už to jelo. Do sedu, kolena rvu k zemi…Tohle jsem provozoval pár dní a pak to přišlo. V levém koleni se něco pokazilo a začalo bolet. To přeběhám. Jasně, jako vždy. Takže jsem běhal a běhal a běhal, odběhl s tím i Pražskou stovku, všechny prosincový i lednový tréninky… V lednu jsem vyrazil i na pěknou běžeckou seanci do Stromovky, které se říká Lívancový běh. Prostě proběhneš 2 míle co nejrychleji to jde a pak si dáš teplý lívanec. Fajn. Z téhle akce jsem si ještě doběhl domů dalších 38 kiláků, druhý den si dal tréninkový maraton a večer už skoro nechodil. Tedy já bych mohl běhat ale ne chodit. Koleno už bylo v takovém stavu, že jediný pohyb, který zvládalo byl běh. Fakt, nekecám. Takže doktor, MR, diagnoza. Potrhaný meniskus. Super. Díky vstřícnosti doktorů mi dali termín na operaci za 10 dní. A po ní že to bude trvat tak 2-3 týdny než vyběhnu. 2 týdny, to je jak angína a antibiotika. Ale neběhat 2 týdny před a další 3 týdny potom, to už je v háji. No, nic jiného se stejně nedalo dělat, takže jsem rezignoval. V pátek mě kuchli, v sobotu pustili domů a večer jsem už seděl na rotopedu a točil nohama. U televize. Aspoň jsem měl čas pěkně sledovat biatlon. Poctivě jsem cvičil, posiloval stehýnko, rotopedil, chodil o berlích a všude studoval jak dlouho to po artroskopii trvá než se zase dá běhat. Názory byly různé. Ale moje realita byla 14 dní. Po 14 dnech jsem jel zase na Lívance. A jak jsem v lednu vyhrál, tak teď jsem ukořistil předposlední místo. Dlouho jsem tohle místo držel ale kilometr před cílem jsem musel čůrat a ta paní se psem mě dost utekla. Měl jsem fakt co dělat jí dohnat. Naladěn tímto výsledkem jsem zajel ještě na Ladronku za Milanem Kůtkem, který mě naučil běhat s běžeckýma holema. Fakt dobrá věc, funguje to a hodně to nohy odlehčí. V neděli už jsem to šel znovu zkusit. No a od té doby už zase běhám:) No, běhám. To je asi hodně silný slovo. V lednu jsem běhal na 120 tepů tempo 4:10, teď jsem na tempu 5:10 a jsem rád. Pár týdnů bez zátěže a co to s tělem udělá, to se jeden diví. Navíc koleno není ani zdaleka ve stavu, kdy ho můžu zatížit tak jak bych si představoval. Aktuálně to pořád bolí ale určitě se to už posouvá k lepším zítřkům.
Plány pro letošní rok se trochu změnili ale to se nedá nic dělat. Ten velký, hlavní, zásadní, ten zůstává. SPARTATHLON. To je cíl, ke kterému vše bude celý rok směřovat. To všechno okolo bude jen taková omáčka ke knedlíkům. Vlastně ani nic zásadního jiného neplánuju. Klasika bude Silva Nortica, Krakonošova 100 přes Sněžku, protože ta je opět kvalifikačním závodem na Western States. Snad letos nezabloudím. Za 38 dní je v Plzni Mistrovství ČR na 100km. Plány byly ale teď budu rád, když se mi podaří se do té doby připravit tak, abych to vůbec uběhl. Na nějaké cíle v podobě umístění a času v tuto chvíli nepomýšlím. Jen chci být zase běžcem a stát na startovní čáře. Světový šampionát 100km zatím termín stanovený nemá. Winschotenskou stovku letos asi vynechám, je 3 týdny před Spartathlonem a to by..… však víme. No a 3 týdny po Spartathlonu budu fakt odpočívat. Tedy pokud mi do toho něco neskočí. Třeba to, že 22.10.2016 se ve Francii běží Mistrovství Evropy na 24 hodin. 
Závěr ? 
Je konec února, já nemám na budíku kilometrů za 2016 ani 500km a moje nohy jsou v nepěkném stavu. Naštěstí je moje hlava nastavená správně a tak to prostě rozběhám :)

sobota 13. února 2016

Garmin Fénix 3 HR - jak se běhá bez tepáku?

Celý článek vyšel před nějakou dobou na rungo.cz . Kdo nechce hledat, dole pod tímto textem je kompletní verze článku. 

Před měsícem Garmin představil novinku do řady sporttesterů Fenix 3. Tak nějak se čekalo, že chybí model, který by uměl měřit tep přímo na zápěstí, optickým snímačem. Tedy odpadá nutnost mít na sobě hrudní pás. Nový model by měl být k dispozici pro prodej v druhé polovině února. Máme už ale první testovací vzorek a je tak možné udělat nějaký porovnání, vyzkoušet, jestli se tedy vyplatí do tohoto modelu investovat, případně jestli má smysl upgradovat z původního Fenixe 3.
Celý elaborát, který vznikne bude možné přečíst na rungo.cz a později i tady.
Nicméně, objevují se průběžně nějaké dotazy na funkčnost a proto tento příspěvek, kde jsou bodově seřazeny vlastnosti této novinky, o kterých jsme nevěděli dokud nebylo možné je skutečně testnout při běhání.

  • hodinky neměří tep nepřetržitě 24 hodin, změří ho zhruba každých 10 minut, podle akcelerometru hledají vhodnou dobu, kdy je člověk v klidu, aby klidové hodnoty z průběhu 24 hodin měli nějakou vypovídající informaci (stejně fungují i AppleWatch)
  • měření tepu jde v hodinkách vypnout
  • měření tepu je možné přenášet do jiného zařízení a fenixe tak použít jako snímač tepu /třeba pro cyklopočítač)
  • spotřeba baterie není nijak extrémní, při měření tepu, zapnutém BT, notifikacích a trvalém připojení k telefonu bere cca 0,4% za hodinu
  • nový řemínek je naprosto super, výrazně pohodlnější než u původního Fenixe 3. Je z jiného materiálu a vypadá to, že se barevné řemínky nebudou špinit tak jak to uměly ty původní. To ukáže ale až čas.
  • pro správné měření tepu ze zápěstí je nutné najít ideální umístění hodinek na ruce. Je to trochu alchymie ale po pár bězích si každý najde to co vyhovuje. Rozhodně není nutné utáhnout hodinky příliš fest, to je spíš na závadu. A pak je tu ještě spousta dalších ALE, které je potřeba si vyjasnit před nákupem, aby pak člověk nebyl zklamaný nebo nedej bože nespokojený (a to všechno sepíšu do finálního reportu)
  • umí měřit i na chlupaté ruce, není potřeba se kvůli tomu holit.
Ono vůbec ohledně toho měření je moc otázek a odpovědí. Už na tom pracuju.
Pokud někoho zajímá něco konkrétního, tak se ptejte. 

Specifikace hodinek včetně českých cen je k dispozici zde:




Modelová řada Garmin Fenix se letos rozrostla o několik nových kousků. Pokud pomineme modely, které jsou změněny jen díky použitým materiálům (verze Titanium), zůstane nám exemplář s označením Garmin Fenix 3 HR (nebo také Fenix 3 Sapphire Optic, jak se budou hodinky přesně jmenovat na českém trhu). 
Je to vlastně standardní Fenix 3 v provedení Sapphire (je vybaven odolnějším safírovým sklíčkem), který má zabudovaný optický snímač tepu Garmin Elevate. Cena modelu Garmin Fenix 3 HR je stanovena na 16 490 korun, respektive 17 990 korun ve verzi s hrudním snímačem tepu HRM RUN2 navíc. Cenově se tedy drží na stejné hladině jako ostatní safírové verze Fenix 3 bez optického měření, které ale mají v balení navíc výměnný stylový kovový nebo kožený řemínek. 
Vzhled hodinek je zcela identický s Fenix 3, došlo jen ke kosmetické změně u otvoru barometru, na spodní straně lehce vykukuje optický snímač tepu. Hodinky jsou vybaveny novým typem gumového řemínku. Ten je oproti původním řemínkům měkčí, jde tak lépe utáhnout na ruce, což umožní přesnější snímání tepu. Je navíc vyroben z jiného materiálu než původní, pocitově působí obdobně jako řemínek u Apple Watch. Věřím tedy, že se u těchto nových řemínků vyřeší problém světlejších verzí těch původních, které se snadno špinily a špínu nechtěly pustit. Tady to vypadá, že modrá zůstane modrá. Nové řemínky jsou navíc v o dost veselejších barvách než původní série. 
Co nám může optické měření nabídnout? Má smysl mít takové hodinky? Jak je to přesné? K čemu mi bude měření tepu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu? Jak moc tohle spotřebovává baterku? To je pár základních otázek, na které zkusíme najít odpovědi. 


Jak je důležité znát svůj tep

Měřit tep při tréninku má rozhodně smysl, to je bez debaty. Pokud navíc svoje tréninky zpětně sledujete a vyhodnocujete, dá se z tepu vyčíst mnohem víc než jen křivka, která nějak stoupá a klesá. Z tepové frekvence neomylně poznáte, v jakém stavu se aktuálně nachází vaše tělo, identické tréninky v různých časových obdobích mohou mít totiž při stejné rychlosti zcela jinou tepovou frekvenci, můžeme tak vidět, zda výkonnost stoupá, klesá nebo stagnuje. Po delší nemoci je možné z tepové frekvence odhadovat, jak moc jste se vrátili ve výkonnosti zpět. 
Znám případ běžce, který po každém těžkém závodě nebo tréninku běhal ráno jeden identický desetikilometrový okruh. Vždy stejným tempem. Ve chvíli, kdy se dostal na požadovanou tepovou frekvenci, věděl, že je jeho tělo po zátěži zregenerované. Pokud byla tepovka vysoká, další trénink nezařadil a tento test opakoval další den. Snadné, jednoduché, pravdivé. Tento test považuju za lepší ukazatel než třeba ranní měření klidové frekvence. Protože při desetikilometrovém běhu do toho vstupuje faktor únavy a adaptace při zátěži. 
Nebo další příklad z praxe. Mým oblíbeným tréninkem je běh v délce okolo 15 až 17 kilometrů v tempu 3:50-4:00/km. Standardně ho běhám na průměrné tepovce 135 až 140. Teď jsem ale pro zdravotní problémy čtyři týdny neběhal a ejhle. I po dalších třech týdnech běhání jsem při stejné rychlosti na průměrné tepové frekvenci 153.

Nové statistiky

Ale zpátky k hodinkám. Přibyla v nich nová obrazovka, která ukazuje přehledný graf tepové frekvence během posledních čtyř hodin. Pokud při tomto zobrazení zmáčkneme tlačítko START, displej zobrazí graf klidové tepové frekvence během posledních sedmi dní. Taky docela praktická věc, z které můžeme sledovat stav organismu, jeho únavu a případný příchod nemoci. 
Na ruce hodinky sedí perfektně, není třeba se obávat toho, že snímač tlačí do ruky a je nepříjemný. Svého Fenixe mám na ruce 24 hodin denně, rozdíl mezi původním F3 a F3 HR jsem nijak nezaznamenal.
Výdrž hodinek při celodenním měření tepu není nijak výrazně odlišná od modelu Fenix 3 bez optického senzoru. Ve slovech čísel se jedná o asi 0,4 procenta baterie za každou hodinu. Denní spotřeba je tedy okolo 10 procent. Bavíme se o provozu se zapnutým bluetooth, celodenním spojení s mobilem, aktivními notifikacemi z telefonu, aktivním podsvícením. Pokud se budeme bavit o spotřebě při zapnutém GPS a optice, vezme si Fenix okolo 6 až 7 procent každou hodinu. 
Reálná výdrž při dlouhém ultramaratonu s měřením tepu by tak mohla dosáhnout k 15 hodinám. A to je více než slušné. Je samozřejmě možné hodinky v průběhu měření připojit k nabíječce, nabíjecí kolébka ale zakryje spodní stranu hodinek a tím znemožní po dobu nabíjení měřit tep. Snímač tepu jde samozřejmě v nastavení i vypnout, získáte tím další cenná procenta při úspoře energie akumulátoru.

Jak to tedy měří?

V první řadě je potřeba si uvědomit, že měření tepu optikou má vždy určité hranice použitelnosti. A tyto hranice se velmi posouvají vzhledem k tomu, odkud tep snímáme. Nejde ale jen o to. Do hry vstupuje faktor pevnosti uchycení hodinek, rovněž faktor prokrvení ruky. Pokud tedy trpíte problémem špatného prokrvování rukou a nohou, budete mít s měřením na ruce problém. 
Tento zádrhel se zvětšuje s klesající teplotou. Ono dostat z ledové, podchlazené ruky tep je nadlidský úkol i pro optiku. Když jsem běhal s optickým snímačem Scosche, nejspolehlivější místo jsem pro něho našel v horní části paže, mezi bicepsem a ramenem. Na měření na zápěstí jsem mohl rovnou zapomenout. O to víc mě zajímalo, jak si s tím poradí Fenix. Zázraky nedokáže, vyzraďme rovnou. 
Smůla je, že testování proběhlo v období zimy, tedy v době, kdy je venku vždy okolo nuly a míň. A kdy já mám permanentně ledové a zmrzlé ruce. Optika tedy byla schopná spolehlivě měřit v závislosti na postupném prochladnutí ruky okolo 30 až 45 minut. Pak už prostě nebylo, kde tep brát. Jasně, řešením bylo hodinky schovat pod bundu a obalit rukavicemi. Ale to bych zase neviděl informace, které poskytují. Každopádně v létě problém s měřením nebude žádný ani pro zmrzlíka, jako jsem já. Jednoduchým řešením je samozřejmě možnost připojit v zimě klasický hrudní pás a měřit v zimě s ním. 

Měření pod drobnohledem

Při svých testech jsem zkoušel různé způsoby upevnění hodinek, posouval je na ruce výš, níž, abych docílil optimálního stavu. Ve chvíli, kdy se ruka ochladila a optika začala zlobit, totiž tep vyskočil na hodnoty 165 až 175. Nedávalo mi to logiku. Při jednom tréninku jsem hodinky sundal a jen je držel v ruce. Hodnota oscilovala okolo 170 pořád. Proč? Optika se totiž stále snaží zachytit impulsy, které vyhodnotí jako srdeční tep, reaguje tedy i na otřesy (kadenci). 
Pokud se místo, ze kterého snímá tep, dostane do stavu, kdy v něm tep pulzuje tak slabě, že ho optika není schopna zaznamenat, reaguje na otřesy a ukazuje v podstatě údaj kadence. Tohle zjištění mě přivedlo na další zajímavý test. Namočil jsem tričko, oblékl ho a na něj dal hrudní pás. A vyběhl. Tepovka? Okolo 170. To je vysvětlení toho, proč často v začátku tréninku při použití hrudního pásu dochází k chybnému měření. Schválně se na takový záznam někdy podívejte. Vsadím se, že vaše tepovka byla téměř identická jako kadence. 
Porovnání s Polar V800

Vše v pořádku. Porovnání na Polar V800.


Testování přesnosti - porovnání s hrudním pásem

Na uvedených grafech můžete pozorovat záznamy tepové frekvence, které byly provedeny Garmin Fenix 3 Optic a současně Polar V800 s klasickým hrudním pásem.
První graf ukazuje výběh, při kterém bylo vše v pořádku, obě křivky se více méně překrývají. Vzájemné odchylky jsou minimální. Na druhém grafu je vidět, že od určitého momentu prochladnutí rukou optika ztratila data o tepové frekvenci a hodinky Garmin začaly zobrazovat data rovnající se kadenci.

Situace po prochladnutí ruky.


On totiž úplně stejně reaguje i klasický tepák. Jedna moje kamarádka takhle běhala neustále na tepovce okolo 175 až 180 a divila se, že u toho může normálně mluvit s ostatními. Její tepák byl totiž chybně umístěný na těle a srdce vůbec nesnímal. A proto měla po minutě běhu tep nahoře a nechtěl dolů. Problém byl v umístění, proto docházelo k chybě v průběhu celého měření. Běžně se to ale stává jen v prvních asi 5 až 10 minutách tréninku. Ve chvíli, kdy se pokožka pod tepákem zpotí, začne snímač konečně pracovat správně.
A snad poslední drobností, na kterou je potřeba upozornit, je určité zpoždění údaje tepové frekvence při měření optikou oproti hrudnímu snímači. Jde o asi tři až pět vteřin, při intervalovém tréninku to ale musíme vzít v úvahu. Při souvislém běhu, kdy se tepovka pohybuje pomaleji nahoru nebo dolů, to není žádný problém.
Mimochodem, výborná funkce, kterou můžete zapnout, je sdílení tepové frekvence. Je tak možné hodinky použít jako snímač tepu například pro cyklopočítače Garmin Edge (tuto funkci umí i Garmin Vivosmart HR).

Hodnocení

Jaký je závěr? Má to smysl? Za mě rozhodně ano, snímání tepu ze zápěstí je totiž velmi pohodlné. Na závod si hrudní pás neberu nikdy, vadí mi. Na některé volné běhy jsem ho nebral taky. Díky optice v hodinkách teď ale budu mít záznam tepu vždy. Při závodě konečně uvidím, jak moc se ždímu. Lépe mi tak bude fungovat výpočet doby regenerace, lépe se mi bude vyhodnocovat zpětně průběh tréninku. Tep si budu moci měřit v jakékoliv situaci. Třeba během saunování. 
Na intervalové tréninky nebo na jiné zásadní tréninkové jednotky si budu brát stále hrudní pás. Už minimálně proto, že umí snímat další údaje, jako jsou zatížení levá/pravá noha, oscilace, vertikální poměr... V zimě mi nezbude, než se smířit s tím, že moje ruka má s optikou problém, a počítat s určitými nepřesnostmi. Co nefunguje mně, může ale jinému fungovat v pohodě. Je potřeba vyzkoušet. 
Pro celkové sledování těla z hlediska zatížení, regenerace a případného nástupu nemoci nebo přetrénování má ale optika nezastupitelné místo. Samozřejmě pouze v případě, že svého Fenixe 3 HR budete nosit celý den a snímači tak umožníte monitorovat srdce, i kdybyste optiku při tréninku nevyužili a spoléhali se na klasiku - hrudní pás. A vzhledem k téměř identické ceně hodinek v provedení Sapphire s optikou nebo bez není co řešit.

Koupit můžete zde:
http://www.kobras.cz/katalog/s/fenix-/



Garmin EPIX PRO 51mm, druhá generace EPIXů s ultravýdrží

  AMOLED displej-žhavé téma pro spoustu diskuzí.  Na facebookových diskuzích a pod různými články a recenzemi se často řeší výdrž hodinek s ...