Šutr 72, edice 2014

Za tuhle akci patří velký dík Michaelovi a všem okolo Trailpointu. Bez nich by prostě Šutr nebyl. Stala se z něho taková trochu kultovní záležitost pro 200 vyvolených, pozice na startovním roštu jsou rozebrané během prvního dne. Je škoda, že třeba na tu nejdelší trať se nepřihlásí tak moc běžců, možná by pro další roky stálo za to udělat limity na jednotlivé distance.
Každopádně v sobotu jsem stál v devět na startu i s ostatními dálkoplazy. Vzhledem k termínu jsem Šutr bral jako dobrou tréninkovou přípravu na Silvu Norticu. Takže bez nějakého ladění, prostě odstartovat a běžet. Cíl byl takový, že jsem původně chtěl běžet rychleji než loni, kdy mě celou dobu před sebou hnal Dan a já tak neměl chvilku klidu. Letos jsem pořád doufal, že na start dorazí Michal Kovář, který mi to týden před startem slíbil. Kdyby tam byl, mohli jsme se trochu hecnout. Asi ale šetří síly do Nových Hradů. Páteční večer a průtrž mračen, která se přes Šárku přehnala udělala na trase přehlídku nových terénů. Někde to byla úplně nová trať. Seběhy byly hodně rozemleté, výběhy naopak pěkně klouzavé a bahnité. A s každým kolem to bylo ještě lepší, protože se na trat přidávali i běžci na méně kol. Po startu jsem vyrazil rozumným tempem vpřed. Bohužel ho nikdo jiný neakceptoval, takže se závod stal soubojem sám se sebou a časem. V půlce okruhu jsem zjistil, že někdo dementně přeházel trasu na jinou cestu. Naštěstí to bylo kousek o pbčerstvovačky a tak se dalo rychle echo Michaelovi a ten bleskově chybějící značení doplnil a nikdo snad nezabloudil. První kolo cca 1:22hod. Doběhl jsem do cíle a Evžen mě potěšil informací, že jsem špinavý jak prase. A každým kolem se to zlepšovalo. Bahno prostě všude. Jen se v dalších kolech divil, proč ty ostatní nejsou tak zabahněný. Druhý kolo cca 1:22hod. Pohoda pořád vládla a běžel jsem si svoje tempo, klídek. Ve třetím kole začalo být docela teplíčko a vlhkost vzduchu se podobala parní sauně. Vzal jsem s sebou lahvičku a během kola do sebe nalil litr vody. OK, kopce jsem pořád běhal, i když už pomaleji. Bahno se začínalo objevovat i v místech, kde se předtím dalo běžet. Třetí kolo asi 1:29hod. Poslední kolečko pak bylo už takovým fajn zakončením. Pravdou je, že jsem zvolnil, kilometry v nohách už byly znát a když prostě běžíš a nikdo za tebou nedupe a nežene tě, nemá smysl to rvát. Takže v tom posledním kole jsem ty prudký kopce vychodil a trénoval aspoň rychlochůzi , která se bude za měsíc hodit na Mont Blancu. Do cíle v čase 5:58hod. O osm minut pomaleji než loni ale na výrazně težší trati než loni. Evžen mě přivítal tím, že jsem běžel konec pěkně pomalu a jestli o tom vím. Je to prostě matematik.
Zakončení-tombola, vyhlášení. V tombole jsem vyhrál mou oblíbenou čelenku Inov8 a hlavně jsme se nasmáli. A pak za první místo legendární Ultrazdroj, který jsem vypil hned cestou domů. Hodil se.
Byla to bezva akce.
V neděli jsem zjistil, že jsem se asi fakt dost šetřil a tak jsem ještě zaběhl k tátovi na chatu 43 kiláků. Tím považuju vytrvalostní část tréninku na Silvu za ukončenou.
Celý Šutr jsem odběhl v trailových botkách Inov8, model Raceultra 290, který by měl být v podzimní kolekci. A byla to výborná volba. Perfektní do bahna, přiměřeně dobrá pro asfaltové úseky. Nohy jak v bavlnce. HOWGH.