Jak trénuje špička Spartathlonu?

Spartathlon 2016 se blíží. Posledních 36 dní do startu. To co se nenatrénovalo do teď, to už se nedožene. V těch posledních týdnech je to spíš alchymie. Nic nepřetáhnout, nezranit se, neonemocnět. Prostě zvládnout fázi zvanou TAPPERING na jedničku. Je to velké umění tohle dokázat. Kdo to všechno dokáže nejlíp, ten uvidí první sochu krále. 

Možná by ale někoho mohlo zajímat, jak se na Spartathlon připravovali ti, kteří loni uspěli. Jsou to stejní lidé jako my, z masa a kostí, kteří stejně jako my mají rádi běhání. 

Takže?

Trochu jsem komunikoval s těmi, co na Spartathlonu loni obsadili bedýnky. Zajímalo mě, jak trénují, kde je to tajemství. A co jsem zjistil? V podstatě to, co už jsem věděl. Tedy, že cesty ke stejnému cíli jsou různé. Že ne všichni jdou po stejné trase. To, co by jiného zabilo vede u jiného k triumfu a naopak trénink někoho, by jinému vůbec nepomohl. Je tam ovšem jeden zásadní prvek, který je pro všechny téměř shodný. Celkový objem týdenní kilometráže. Kdo by se domníval, že cesta ke Spartathlonskému vavřínu vede přes ohromný objem kilometrů, je úplně vedle. Všichni běhají standardní průměrný týdenní objem okolo 150-180 km. Tedy to, co se u maratonu mnohdy udává jako minimální objem aby byl vůbec nějaký výsledek. A tady se z toho běží hned 246km. Všechno jednoznačně ukazuje na jednu zásadní informaci a poznání. Ultramaraton v délce Spartathlonu ( nebo třeba 24 hodin) tvoří z velké části mentální připravenost závodníka. Aktuální pohoda v den závodu, psychická příprava na průběh závodu před startem. Nadneseně se totiž dá říct, že to co běhá světová špička v tréninku, to běhá i mnoho dalších. Pak ale rozhoduje právě ten moment vnitřní odolnosti člověka, když začnou nohy bolet, když nastanou první krize. Tam se teprve ukazuje, kdo je ultramaratonec na špici a kdo ten v davu za ním. A tihle čtyři, o kterých se zmíním, ti to evidentně zvládli rozklíčovat velmi dobře. 

O kom tedy bude řeč?

Florian Reus

Florian Reus (1984)

2015-vítěz Spartathlonu v čase 23:17:29, Mistr světa v běhu na 24 hodin s výkonem 263km

"Obvykle běhám 150 - 170km za týden. Nejdelší běhy jsou obvykle 35 a 40 kilometrů. V posledních 8 týdnech před závodem jsem běhal o něco méně než 200 kilometrů. V tomto období jsou nejdelší tréninky 50 nebo 60 kilometrů. 3 týdny před 24h-závodem nebo Spartathlonem obvykle běžím krátký závod, například 10 kilometrů nebo 21,1km. Po dvou dnech s málo kilometry běžím nejdelší týden (od středy do středy) s 220-250km. To znamená o víkendu dva týdny před 24h jdu dlouhou jednotku 70-80km. Poté začnu fázi ladění k závodu. Tempo v dlouhých bězích je velmi rozdílné. Je to mezi 4:30 min / km a 6:00 min / km, ale často běhám s 24h-tempem, což je 5-5:30/km. "

Dan Lawson

Dan Lawson (1973)

2016-3.místo na Badwateru 23:52:43

2015-2. místo na Spartathlonu v čase 23:53:32, 24.místo na MS 24 hodin s výkonem 241 km

“Běhám týdně 180-190km. Podstatné jsou tři zásadní tréninkové jednotky týdne. Jeden den intervalový trénink v tempu 3:15/km(200-500m úseky). Jeden den tempo maratonu (cca 4:00/km). A pak dlouhý běh. Dlouhý běh cca 4 hodiny a někdy jako kvalitní trénink až 12 hodinový závod. "

Kim Hansen

Kim Hansen (1975)

2015-3.místo na Spartathlonu v čase 23:54:37, 5.místo na MS na 24 hodin s výkonem 257km

2014-dánský rekord na 100mil 14:12:00

“Běhám týdně okolo 180 kilometrů. Nemám žádný tréninkový plán. Moje běhy jsou v maximální vzdálenosti 30km, spíš ale běhám kratší-10 nebo 15 km a třeba 2x denně. Neběhám žádné intervalové tréninky, moje rychlost se neustále pohybuje okolo 5:00/km. Myslím si, že pro výsledek je nejvíc důležitá mentální část výkonu a na tu se soustředím."

Ivan Cudin

Ivan Cudin (1975)

vítěz Spartathlonu 2010, 2011,2014. Nejlepší čas  22:57:40.

osobní rekord na 24 hodin 266km

“ Můj týdenní objem je 120-150km, občas k 180km, to ale velmi zřídka. Běhám každý den o polední pauze okolo 15 km. Dvakrát týdně k tomu pak ještě přidám 15 km večer. O víkendu pak 1-2 běhy v délce 30-45km. Žádné intervaly, nic rychlého. Moje maximální tempo v tréninku se pohybuje okolo 4:00/km. Ale to vyjímečně, jen pár kilometrů. Jinak je většina kratších běhů na tempu okolo 4:30/km, dlouhé pak okolo 5:00/km. "

Co tedy tyhle krátké zpovědi ukázaly? Ke špičkovému výkonu na 24-hodinovce stačí běhat do 200km/týdně. Není potřeba se huntovat ohromným objemem kilometrů, prát úseky a tempa. Na dlouhém ultra je úplně jedno, jestli umíte maraton za 2:30 hod, jestli v tréninku uběhnete kilometr za tři minuty. Nikdo z výše jmenovaných neumí uběhnout silniční stovku pod 7:00 hodin. Přesto jsou na 24 hodin světovou špičkou. To tajemství je jinde. 

Oni ho objevili loni. Komu se to podaří letos?

Úplně jiná situace je ale v tréninku špičky na 100km. Takže o tom někdy příště.