úterý 27. srpna 2013

Rychnovský classic marathon


Byl jsem tu někdy tuším v roce 2001. Tehdy jsem doběhl druhý za Tomášem Ulmou. A tak když jsem zase začal běhat, chtěl jsem se na staré místo podívat znovu. Původně to bylo v plánu už loni, jenže mi vystavila stopku bolavá nožka, takže na místo činu až letos. Maraton jsem bral jako součást přípravy na hlavní akci podzimu, 100km ve Winschotenu za 3 týdny. Takže bez nějakýho ladění, po dvou týdnech, kdy jsem odběhal celkem přes 400kiláků a je tedy fakt že už jsem to dost cejtil a na nějaký výkon to nevypadalo. Původně jsem i podle loňských a předloňských časů ve výsledkové listině počítal s tempem na cca 2:50-2:55 hod a proto to fakt vzal jako kvalitní trénink. Díky Milanovi Janatovi jsme to ale kulili docela fofrově a na výsledném času 2:37:56 má velkou zásluhu právě on. 
Boty jsem použil osvědčený INOV8 Flite 240. Trochu jsem se obával závěrečného 8km dlouhého seběhu, jestli nebudou tenoučký, ale byl jsem z nich opět mile překvapený a to až tak moc, že uvažuju že je otestuju i na 100km. 


ASC 680 m. Pěkná kopcovatá trať. Vyrazilo se poměrně svižně což jsem nečekal ale co se dalo dělat, nakonec jsme zůstali dva a drtili to bok po boku. Na nějaký zrychlování a trháky to nebylo, protože do kopce po 4:00/km a z kopce a na rovině(kterých moc nebylo) 3:35-40. Kolega měl do kopců evidentně navrch a okolo 20 km mi kousek cuknul. V tu chvíli to vypadalo jako rozhodnutý. Nehledě na to, že ty pořádný kopečky nás pořád ještě čekali. Nakonec se mi podařilo jeho odstup zakonzervovat na nějakých 10-20m a to chvíli pokračovalo. Na cca 24 km jsem ho dotáhnul a když u občerstvovačky říkali že to teď bude 2 kiláky z kopce tak jsem neváhal a frknul tam dvojku na 3:24/km. Dole pod kopcem byl odstup 150 m což jsem předpokládal že stáhne v kopci ale nahoře už byl zase o kus větší. Tak jsem ještě trochu přidal aby už na nic ošklivýho nemyslel, nechal mě na pokoji a doběhl to. Nakonec zaostal na těch posledních 17 km o 10 minut, což bylo příjemný. Akorát v cili jsem zjistil že klíče od mýho auta a suchých věcí zůstali se synkem na 30 km na občerstvovačce. Tak jsem tam hodinu mrznul a jedl všechno co tam měli a pak našel dobrou duši co mě tam dovezla. A pak už to byly samý pozitiva a sociální jistoty. Je to moc pěkný závod, krásná těžká(aspoň pro mě) trať, výborný zázemí, fajn lidi a v cíli pan zmrzlinář se zmrzlinou zdarma v neomezeném množství. 

Spartathlon 2017, návrat ke králi

Asi se mi dneska něco povedlo. Ale vypadá to, že se sem budu muset ještě jednou vrátit, abych se pokusil zkompletovat sbírku. Tenhle záv...