Tak který hodinky jsou nejlepší ?

Člověk je tvor zvídavý, a tak pořád zkoumá. Jestli náhodou to, co má ten druhej není lepší, jestli by to nebylo vhodnější i pro něj. Někteří běžci pozorují, jaký hodinky mají eliťáci a nutně z toho usuzují, že to asi budou fakt ty nejlepší budíky. Protože když to má on a on je ten nejlepší, tak to přeci musí být nejlepší. Ale kde je ta pravda? 

Existuje pouze jedna jediná pravda: lepší hodinky ještě z nikoho lepšího běžce neudělaly. Pořád si to musíme odtrénovat sami. A pak je úplně fuk, jestli mám na ruce Garmin, Polar, Suunto a nebo třeba vůbec nic. 

Někteří určitě znají jméno Zach Miller. Docela dobrej týpek z Ameriky, občas i něco vyhrál, třeba takový CCC při UTMB. Tak ten hodinky neřeší vůbec. Běhá s nějakýma starýma Casiama bez GPS a směje se všem, co honí segmenty na Stravě. 

No a pak je třeba Killian Jornett, Emellie Forsberg, Francois D`Haene a jim podobní ze stáje Suunto. 

Nebo fenomenální triatlonista Tim Don, Kaisa Mäkäräinen (biatlon), Giorgio Calcaterra(ultramaraton 3xmistr světa 100km). Tohle je zase stáj POLAR.

A co Garmin? Ten se tak úplně neprezentuje nějakými sponzorovanými sportovci, nicméně jejich hodinky jsou k vidění třeba u světového triatlonisty Frodena, nosil je i biatlonový guru Fourcade, na ultramaratonských šampionátech jsou pravidelně k vidění u medailistů. (na ME v běhu 24 hodin 2018 se Garmin objevil na stupních vítězů hned 4x ze šesti medailí).

Vývoj v tomhle segmentu je hrozně rychle dopředu. Výrobci chrlí neustále nové modely a uživatelé pořád srovnávají co je lepší.

Tak jsem se na to zkusil podívat ze svého pohledu použitelnosti pro silniční ultramaraton, kde nepotřebuju intervaly, mapy…Co potřebuju je, aby hodinky vydržely tolik co vydržím já. Tedy běžet fakt dlouho a měřit u toho to, co je potřeba. Měl jsem možnost odzkoušet všechny vrcholné modely co jsou teď k dispozici. Hodnotit je můžu jen z pohledu běžce. Na kole jezdím maximálně v létě na zmrzlinu a do bazénu na plavání mi stačí hodiny co u bazénu visí na stěně.

V posledním půl roce jsem běhal s Garmin Fenix 5x plus, Suunto 9 a Polar Vantage V.

Tedy s modely, které jejich výrobci udávají jako to nejlepší pro sport, který mě baví-ultramaraton. 

Nemá smysl se zabírat tím, jaké základní nebo doplňkové funkce v nich jsou, technickými parametry a tak. To si každý může najít někde na webu. Shrnu jen to, co zajímá mě, jako běžce, co se chce připravit na nějaký rozumný dlouhý závod. 

Hodně často se řeší, co všechno dokážou hodinky zaznamenávat a zobrazovat. Ale ruku na srdce, kolik funkcí ve svých nadupaných hodinkách fakt využíváte?

- Vzhled. Suunto ani Polar neumí dohrát do hodinek žádný uživatelský vzhled ciferníku. Garmin to umí. Doplňových vzhledů jsou aktuálně tisíce, některé vypadají parádně, některé jsou tak hnusné, že se divím, že to někdo vůbec chce. Já sem si do Garminu dohrál párkrát něco jiného, ale stejně jsem to většinou po chvíli přepnul na to co je základní. Všechny tyhle fičury akorát žerou víc baterku. 

- Doplňkové funkce. Tady jednoznačně všechny válcuje Garmin. Portfolio jeho výrobků je nejširší, mají nejvíc dalších funkcí - přehrávání hudby, bezkontaktní platby, mapové podklady. V Garminu se dá vše nastavit rovnou v hodinkách. U konkurence na tohle potřebujete aplikaci v telefonu. Dá se říct, že u Garminu si ty svoje hodinky najde každý.

- Celodenní sledování aktivity. Kroky, kalorie, tep. Tohle umí všechny tři modely. Každý s tím pracuje trochu jinak ale relevantní výstup třeba toho, jak člověk spí, kolik má v noci tepovku a kolik toho nachodí získá ze všech. 

- Profily aktivit. U všech je tolik různých profilů, že některý sporty ani neznám a nikdy jsem o nich neslyšel. Mě zajímalo pouze běhání a běžky. A to mají všechny a umí s tím pracovat všechny. Obrazovky při aktivitě jsou nastavitelné podle potřeby. A tady nastává zase častá internetová diskuze- kolik údajů to umí zobrazit? Za mě: já si na všech hodinkách nastavuju jen dvě obrazovky: na jedný mám vzdálenost/průměrné tempo/tepovku a na druhé obrazovce vzdálenost/tempo aktuálního okruhu/tepovku. Víc mě nikdy nezajímalo. Vidět na displeji graf tepovky? Převýšení? No nevím. Když běžím tak poznám, že běžím nahoru nebo dolů. A navíc v mém věku už stejně při běhu vidím rozmazaně, a tak jsem rád, že ty tři čísla, co se mi tam ukazují dokážu pořádně přečíst. 

Identická obrazovka, různé hodinky. Vlevo Garmin, uprostřed Suunto, vpravo Polar.

- Vyhodnocení tréninku. Tady už to je zajímavější. Každý výrobce má svůj vlastní portál na zhodnocení tréninku a aktivit. A je velká škoda, že se to nedá tak nějak zkombinovat a vzít si od každého něco. Protože: u Garminu se mi nejlíp pracuje s kalendářem, Suunto má nejlepší mobilní aplikaci (tím nemyslím Movescount ale Suunto app) a Polar má zase bezkonkurenčně nejlepší webovou aplikaci. Bohužel do Polaru jdou aktivity zaznamenané jiným zařízením než Polar dohrát dost krkolomně, a navíc záznam ztratí hodně potřebných metrik. Polar totiž umí parádně vyhodnocovat regeneraci, umí zobrazovat nejen pásma tepové frekvence v libovolném rozmezí (týden/mesíc/rok) ale umí to samý zobrazovat i pro rozsah tempa. Laicky řečeno: připravuju se na závod, kde pro mě bude závodní tempo tempo 4:00-4:10/km. Tak si nastavím třeba jednu zónu tempa na tento rozsah a po každém tréninku vidím, kolik času a kolik kilometrů jsem v té zóně strávil. A tento údaj můžu zobrazovat i pro týdny, měsíce nebo třeba roky. Vidím tak, že třeba v březnu to bylo 25% času ale v dubnu už 36%. Pro někoho možná nepodstatné ale pro mě to byla docela hlavní fučůra proč zkoušet Polar. 

Statistika v tempových pásmech za měsíc

Ve filtrování pak jde nastavit libovolný časový rozsah pro zobrazení.

Roční plánovač na Polar Flow-další bonus navíc.

Další výhodou Polar Flow je graf únavy a regenerace po zátěži. Polar tohle zatím dovedl nejdál, a to i díky tzv. ortostatickému testu, který se dělá pomocí měření variability srdečního tepu ráno po probuzení. 2 minuty vleže, 2 minuty vestoje. Možná je to podobný způsob, jakým pracuje český projekt MySasy. Nicméně ten jsem neměl možnost vyzkoušet tak nemůžu posoudit. 

Stav připravenosti k tréninku v Polar Flow

Vývoj zátěže v Polar Flow

Garmin v nových modelech (od Fenix5 a od Forerunner935) zobrazuje v hodinkách taky ukazatel zátěže. Věřím, že pokud by do Connectu dopracoval nějaký graf, aby tahle čísla pochopili i smrtelníci jako jsem já, tak to dost možná bude identické jako má Polar. A nebo to možná vymyslí nějaký šikovný vývojář aplikací Connect IQ ( viď Stando B.). To ale půjde teprve tehdy, až Garmin vývojářům umožní dělat doplňky právě pro webový Connect.  U Suunta se o tomhle nemusíme vůbec bavit. V hodinkách je po tréninku údaj ohledně hodin regenerace a tím to hasne. V původním Movescountu (webová aplikace Suunta) sice byl jakýsi graf zátěže ale dost omezený. A v nové aplikaci se s tím zatím nepracuje vůbec. 

Tohle všechno se ale dá obejít pomocí aplikací třetích stran. Buď se dá vše ládovat do Training Peaks (ten je za prachy) nebo do Runalyze a nebo třeba do Strava.com. Stravu zná a používá hodně běžců. A právě Strava má pěkné rozšíření nazvané Elevate (funguje v prohlížeči Chrome). A v něm je pak hezky vidět třeba graf zátěže, vývoj únavy a kondice, stejně jako u Polaru nebo v TrainingPeaks.  Nicméně uživatelsky nejlepší to prostě je v tom Polar Flow. Jednoznačně Vám ukáže, jestli dnes zabrat nebo naopak zvolnit. V nových Polar Vantage V to navíc ukakuje přímo v hodinkách, jednoduše a hned.

Training Peaks

Strava-Elevate

Runalyze

Poslední, co hodně lidí řeší je přesnost GPS. Prošlo mi rukama už fakt hodně různých hodinek. A každý z nich někdy zazlobí. KAŽDÝ. Ale neměl jsem zatím ani jedny hodinky, u kterých bych řekl že je to šmejd na GPS a že se nedají použít. Když jsem běžel Spartathlon s Garmin Fenix3 a měl jsem na nich vypnutou GPS a záznam se měřil jen podle akcelerometru, tak rozdíl v cíli závodu byl 0,5km. Na 246km!!! Letos jsem na Spartathlonu použil Suunto 9 a rozdíl byl 300m oproti délce udávané pořadatelem. Zbytek českého teamu běžel s různými modely Garminu a shodovali se co vím taky v rozmezí cca 0,5-1km. Mám v okolí domova různé okruhy, kde vím přesnou vzdálenost. Poznám, kde má pípnout který kilometr. A je to stejné ať je to jakýkoliv sporttester. Garmin i Suunto chytá GPS v řádu vteřin. U Polaru je to o trochu víc času a je pak potřeba ještě chvilku počkat, aby se signál ustálil. Jinak je začátek tréninku většinou na mapě trochu hozený bokem. Ale vzdálenost zase sedí. 

Polar umí jen vteřinový záznam GPS. Garmin má mod Ultratrac (záznam GPS po 1min), Suunto9 zase Fusedtrack ve dvou režimech (záznam po 1 nebo 2min). Otestoval jsem je tedy všechny na stejné trase, ať víme co je nejpřesnější. Vzdálenost trasy byla 17,6km-měřeno pomocí Polar Vantage s vteřinovým záznamem.

Polar Vantage V-vzhledem k možnosti pouze vteřinovému záznamu GPS je trasa OK, výdrž baterie je 37 hodin plně zapnuté GPS a měření tepu optikou. To je luxus a vítěz vteřinového záznamu. Otázkou asi jen zůstává, kolik lidí na planetě potřebuje být 37 hodin nonstop na nohou a pohybovat se kupředu, a ještě u toho trackovat svou trasu :)

Trasa z Polar Vantage V - vteřinový záznam GPS

Garmin Fenix 5x plus- první měření dopadlo hrozně. Trasa byla na mapě vykreslena perfektně a přesně ale tempo a vzdálenost byli úplně mimo. Běžel jsem tempem cca 5:00/km a hodinky pípali pravidelně kiláky okolo 4:15-20/km. Vzdálenost pak naměřili 20.45km.  Druhý den jsem to tedy vzal ještě jednou, první kilometr nechal zapnutý vteřinový záznam GPS a pak to přepnul na Ultratrac. A to se děli věci! Fenix byl naprosto přesný a pípal kiláky téměř identicky jako Polar s vteřinovým záznamem. Trasa na mapě byla opět naprosto perfektní. Ukazalo se tedy, že díky mapovým podkladům si Fenix i při Ultratracu najde cestu po zakreslených cestách v mapě. Jen škoda, že s tím nekalkuluje i při výpočtu vzdálenosti. Protože to vypadalo tak, že můj Fenix byl nakalibrovaný rychlejším běháním, které jsem mohl praktikovat v říjnu. Další výběh s ním vzhledem ke zdravotní pauze se konal až při tomhle testu a jak je vidět, tak můj Fenix prostě nepočítal s tak pomalým tempem. Jednoznačné doporučení tedy je: Při aktivitě, kterou chceme zaznamenat profilem Ultratrac je maximálně vhodné použít pro prvních cca 10 minut vteřinový záznam a následně přepnout. Hodinky se zkalibrují na aktuální stav-rychlost, délku kroku a tak. A pak měří s minimální odchylkou. Výsledná zaměřená vzdálenost byla 17,9km. 

Garmin Fenix 5x plus - minutový záznam "Ultratrac"

Suunto 9 a Fusedtrack. Tato technologie umožňuje u Suunta získat cenné hodiny kapacity baterie navíc. Hodinky přepnete do modu GPS po 1 nebo 2 minutách a můžete tak běžet až 120hodin. A zase je tu ta otázka-kdo tohle fakt potřebuje? Hodinky Vám totiž před začátkem aktivity samy ukážou, kolik mají šťávy a kolik hodin s nimi můžete počítat. A pokud měříte na vteřinový záznam a vypnete optické měření tepu, Suunto 9 vydrží 34 hodin. A to snad stačí, ne? No ale testujeme, takže to přepneme na minutový záznam a jdeme na to. Tempo i vzdálenost Suunta dopočítávají vždy až když se spojí se satelity, takže údaj na displeji není vždy zcela aktuální. Stejně tak automatické lapy po kilometru mi pípali zvláštně, většina jich pípla s časem přesně 5:00/km což určitě nesedělo. Ale průměrné tempo odpovídalo údaji na porovnávaných druhých hodinkách. Stejně tak vzdálenost. Následné vykreslení v mapě je víceméně perfektní a přesné, vzdálenost změřili 18,2km.

Suunto9 - minutový záznam FusedTrack

Tak jaký je výsledek?

Polar Vantage V - 17,6km (vteřinový záznam GPS)
Garmin Fenix 5x Plus - 17,9 km (minutový záznam GPS-Ultratrac)

Suunto9 - 18,2km (minutový záznam Fusedtrack).

A stále tu je ve hře odchylka GPS, takže ta trasa možná nemá 17,6km ale třeba 17,8km a nebo taky 17,2 km. Pořád je to jen hra čísel.

Na běhání je fakt jedno co kdo má. Službu odvedou dobrou všechny. Jde o osobní preferenci, co se komu líbí, na jaké ovládání je zvyklý. To, že je Garmin leader trhu je jasný. Žádný z jeho konkurentů nemá takové možnosti pro výzkum, vývoj a výrobu. Portfolio výrobků Garmin je mnohonásobně větší, než vyrábí jeho konkurenti. A ti tedy cílí na cílovku, která hledá něco jiného, než má 90% ostatních běžců. A tak je to správně. Protože díky tomu ani jeden z výrobců nemůže usnout na vavřínech a musejí se snažit o naši přízeň.